Point in Space (PinS) a Low Level Routes (LLR)
- Vítejte na informačním portále o PinS a LLR.
Tento informační portál slouží primárně k soustředění zásadních informací o postupech přístrojového přiblížení vrtulníků Point in Space (PinS) a o nízkých letových tratích Low Level Routes (LLR). Část jeho obsahu je také věnována samotnému projektu, v rámci kterého probíhají práce na implementaci PinS a LLR do českého leteckého prostředí. Obsah portálu cílí na každého jedince se zájmem dozvědět se více o tomto tématu. Slouží tedy nejen jako osvěta širší veřejnosti, ale také jako příručka pro odbornou komunitu s problematikou již blíže seznámenou.
Řešitelský tým projektu zaměřeného na problematiku PinS a LLR:
Projekt řešen za podpory TAČR v programu DOPRAVA2020+ (CK01000031)
Point in Space jsou specifické postupy příletů a odletů, které jsou navrženy pouze pro vrtulníky. Tyto postupy jsou založeny na myšlence navedení vrtulníku do nebo z určitého předem definovaného bodu v prostoru za meteorologických podmínek pro let podle přístrojů, IMC (Instrument Meteorological Conditions). Podle tohoto bodu v prostoru dostaly postupy své jméno – Point in Space, zkráceně PinS.
Postupy PinS jsou založené na konceptu PBN (Performance Based Navigation), konkrétně na navigační specifikaci RNP (Required Navigation Performance). Na základě publikovaných minim je možné postupy PinS dále rozdělit do dvou kategorií, na:
- 2D přiblížení, v případě minim LNAV (Lateral Navigation) nebo
- 3D přiblížení, v případě minim LPV (Localizer Performance with Vertical Guidance).
K dosažení potřebné navigační přesnosti se využívá družicová navigace GNSS (Global Navigation Satellite System), a to včetně evropského augmentačního systému EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service). Využití družicové navigace eliminuje potřebu výstavby pozemních navigačních prostředků a významně tak přispívá k minimalizaci hodnoty provozních nákladů.
Přiblížení i odlet PinS je možné implementovat ve 2 variantách, kterými jsou: přiblížení/odlet PinS s postupem „pokračujte vizuálně“ a přiblížení/odlet PinS s postupem „pokračujte podle VFR“. V obou případech se každá varianta těchto postupů skládá z úseku vizuálního a úseku přístrojového.
Přiblížení PinS s postupem „pokračujte vizuálně“
Jde o postup využívaný pro heliporty nebo místa přistání, které jsou podle dokumentu ICAO Annex 14 Volume II klasifikovány jako nepřístrojové. Před dosažením bodu MAPt (Missed Approach Point) nebo nejpozději v něm pilot ověří, zdali je schopen vidět místo přistání nebo s ním spojené referenční body. Pokud ano, vrtulník je veden z bodu MAPt na FATO (Final Approach and Take-Off Areas) podle pravidel IFR (Visual Meteorological Conditions nemusí být splněny). Jednotlivé úseky přiblížení PinS s postupem „pokračujte vizuálně“ jsou vždy vztaženy k bodu nezdařeného přiblížení (MAPt). Přístrojový úsek PinS může být publikován s minimy LNAV nebo LPV a pro každé z těchto minim platí jiná pravidla pro získání vizuální reference (viz obrázek).
Přiblížení PinS s postupem „pokračujte podle VFR“
Jedná se o postup využívaný pro heliporty, potažmo místa přistání, které by nemusely vyhovovat standardům nepřístrojových heliportů podle ICAO Annex 14 Volume II. Přístrojová část přiblížení je shodná s postupem „pokračujte vizuálně“, liší se pouze kritéria rozhodnutí v bodě MAPt. Před a nejpozději v bodě MAPt, musí pilot rozhodnout, zdali jsou dodrženy VMC podmínky stanovené provozovatelem pomocí identifikace stanovených referenčních bodů. Pokud jsou VMC podmínky splněny, pilot přejde z letu podle pravidel IFR do letu podle pravidel VFR. V této vizuální části není zajišťován odstup od okolních překážek (viz obrázek).
Následující materiály Vám poskytnou doplňující informace k problematice PinS:
Koncept nízkých letových tratí, Low Level Routes (LLR), doplňuje návrh realizace postupů Point in Space. Tratě LLR jsou považovány za IFR letové tratě navrhovány v nízkých letových výškách, které jsou určeny pouze k provozu vrtulníků. Tyto tratě mohou sloužit ke spojení počátečních a koncových bodů přístrojového přiblížení Point in Space mezi sebou nebo k propojení PinS příletů a odletů s již existujícími tratěmi.
Nízká nadmořská výška LLR umožňuje jak snížení doby letu, tak i snížení rizika vzniku námrazy, která se v případě provozu vrtulníků považuje za jeden z nejvíce ohrožujících prvků letu. Tyto tratě však mnohdy vzhledem k jejich nízké výšce, spadají do neřízeného vzdušného prostoru třídy G, což může přinášet riziko kolizních situací s lety všeobecného letectví, jejichž provoz je v takovém prostoru rozšířený.
Vzhledem k optimalizaci záboru vzdušného prostoru je žádoucí publikovat tyto tratě s co nevyšší požadovanou navigační výkonností. S navigační specifikací RNP 0,3 se však pojí i povinné zajištění „on-board performance monitoring and alerting capability“ pro IFR vrtulníky, které umožňuje posádce včas detekovat, jestli je navigační výkonnost splněna. Tratě LLR mohou být publikovány buďto jako jednosměrné nebo v případě zajištění dostatečného vertikálního rozstupu jako tratě obousměrné.
Následující materiály Vám poskytnou doplňující informace k problematice LLR:
Postupy PinS společně s tratěmi LLR nacházejí své využití především u vrtulníkové letecké záchranné služby (LZS), kde umožňují rychlý, bezpečný a efektivní let i za zhoršených meteorologických podmínek. Postupy mohou být využity jak pro primární akutní lety, například záchranné nebo pátrací akce do terénu, tak pro plánované sekundární lety mezi dvěma zdravotnickými zařízeními. LZS však nemusí být jediná oblast, která z výhod PinS a LLR těží, stejně dobře ji mohou využít i další složky Integrovaného Záchranného Systému (IZS), jako je kupříkladu Policie ČR (PČR).
V Evropě byly postupy PinS prvně implementovány na heliportu Fakultní nemocnice v Bernu pro švýcarskou leteckou záchranou službu Rega, která se ve Švýcarsku dále také účastnila zavádění tratí LLR. Momentálně jsou postupy PinS a LLR zaváděny například také pro leteckou záchrannou službu BSAA ve Švédsku, kde bylo vybráno celkem 6 lokalit, které nyní díky PinS postupům a tratím LLR umožňují propojení třech švédských zdravotnických regionů. V roce 2021 probíhala testovací fáze postupů také v ČR, konkrétně na pražské Fakultní nemocnici Motol, která se tak stala prvním místem v ČR s tímto zavedeným postupem a také jedním z několika v Evropě. Testovací provoz na FN Motol probíhal od 27. 2. 2020 do konce roku 2021.
Implementace PinS v ČR je aktuálně ve fázi tvorby studie proveditelnosti. Hlavní přínos zavedení postupů PinS byl shledán v optimalizaci proveditelnosti sekundárních letů HEMS a také v proveditelnosti letů na hranici minim VMC.
Projekt výzkumu a vývoje, který se problematikou implementace PinS a LLR v ČR zabývá, má svůj kompletní název: Inovativní způsob navigace vrtulníků letecké záchranné služby v České republice s využitím GNSS, postupů Point in Space a tratí Low Level Routes.
Poskytovatelem podpory projektu je Technologická agentura ČR a řešen je v období 03/2020 – 02/2023 v rámci programu: DOPRAVA2020+.
Koordinátorem a hlavním řešitelem projektu je Ústav letecké dopravy Fakulty dopravní ČVUT, spoluřešiteli projektu jsou GNSS Centre of Excellence, z.s.p.o. a DSA, a.s.
Hlavním cílem projektu je zhodnocení proveditelnosti, bezpečnosti a ekonomické náročnosti využití postupů přístrojového přiblížení a traťových letů založených na GNSS pro lety IZS v ČR. Mezi dílčí cíle projektu patří:
- vytvořit koncept provozu a studii bezpečnosti přístrojových postupů PinS a LLR,
- navrhnout začlenění vytvořeného konceptu do postupů a provozu IZS se zhodnocením jeho přínosu a nákladů na zavedení,
- vytvořit poradní a doporučující materiál shrnující nabyté informace do podoby jasně definovaných dílčích kroků postupu zavádění přístrojových postupů pro provozovatele heliportů a orgány státní správy.
Chcete-li se o problematice PinS a LLR dozvědět více, můžete kontaktovat členy řešitelského týmu:
- Ing. Jakub Kraus Ph.D. (ÚLD): kraus@fd.cvut.cz
- Ing. Tomáš Duša Ph.D. (GCE): tomas.dusa@gnss-centre.cz