Člověk je v letectví přítomen ve všech jeho aspektech provozu. Navzdory mnohaleté snaze a rychlému vývoji automatizace letectví dnes ani zítra nebude plně automatizováno a lidi celkem určitě budou i nadále vykonávat řadu kritických funkcí, které jsou nezbytné pro letecký provoz. Na jedné straně člověk svou inteligencí a schopností přizpůsobit se mnoha nečekaným podmínkám překonává možnosti automatizace, na straně druhé však umí být i slabým článkem celého systému, mnohdy v těch nejméně žádoucích situacích. Statistické údaje dostupné k leteckým dopravním nehodám uvádějí, že velká část je způsobena právě chybou člověka. Více než polovina těchto nehod je pak způsobena chybou pilotů a letových posádek při výkonu jejich práce. Pokud vás zajímá, proč tomu tak je a jak můžeme člověku pomoci v leteckém provozu chybovat méně, pak je tento projekt tou správnou volbou pro vás.

Cílem tohoto projektu je nalézt faktory založené na sledování psychofyziologického stavu (např. únavy, stresu, pozornosti apod.) leteckých specialistů (zejména pilotů), které mají vliv na výkonnost jednotlivce, a které by tak mohly ohrozit bezpečnosti letového provozu. S těmito faktory pak lze pracovat ve smyslu úpravy ergonomie kokpitů, leteckého výcviku, přezkušování nebo vývojem nástrojů, které by mohly pilotům a letovým posádkám pomoci v reálnem provozu. Nově se na projektu využívá také virtuální a rozšířená realita, které mají potenciál se stát jedním z takových nástrojů v letectví.

Projekt patří mezi náročnější a je určen zejména pro studenty, kteří mají zájem analyzovat data s využitím matematických a statistických metod. O člověku se toho totiž dovíme nejvíc v rámci experimentů s reálnými subjekty, až už na simulátoru nebo v reálnem prostředí. Takové experimenty ale generují množství dat, která je potřeba analyzovat a správně interpretovat. Na druhou stranu na projektu působí několik zkušených vedoucích, kteří vám rádi se vším pomohou, a ve výsledku zajistí realizaci kvalitních témat s přesahem do praxe.